Letecké společnosti i vlády slibují uhlíkově neutrální dopravu do roku 2050. Realita je však složitější. Technologie existují, ale fyzika zůstává neúprosná – žádná baterie zatím nedokáže nabídnout hustotu energie, kterou má kerosin.
Zatímco automobilový průmysl už elektrifikací prošel, letectví stojí teprve na začátku cesty – a nízkonákladoví dopravci, jako Ryanair, sledují vývoj s velkou dávkou pragmatismu.
Kde je elektrické létání dnes
V Evropě se testuje několik projektů elektrických a hybridních letadel:
- Heart Aerospace (Švédsko) – regionální ES-30 s doletem 200 km čistě elektricky, 400 km v hybridním režimu.
- Eviation Alice (USA) – devítimístný elektrický stroj s doletom okolo 400 km, zkoušený menšími operátory.
- Rolls-Royce / Tecnam / Widerøe – společný projekt pro severské trasy, plánované uvedení kolem 2030.
Všechna tato letadla mají jedno společné: krátké trasy, nízkou kapacitu a regionální charakter.
Pro dopravce typu Ryanair, kteří provozují letadla pro 200 pasažérů a lety na 1 000–2 000 km, jsou tyto prototypy zatím jen laboratorní ukázkou.
Proč je to tak těžké
Kerosin má energetickou hustotu přibližně 12 000 Wh/kg, zatímco nejlepší lithium-iontové baterie sotva dosahují 250 Wh/kg.
I kdyby se účinnost zvýšila, baterie potřebná k pohonu letadla velikosti Boeingu 737 by vážila přes 20 tun.
To je technologicky i ekonomicky neúnosné.
Hybridní koncepty proto kombinují baterie s malými turbínami či generátory, což umožňuje zmenšit spotřebu paliva a emise, aniž by bylo nutné měnit celý letoun.
Postoj Ryanairu: pragmatický, nikoli vizionářský
Michael O’Leary opakovaně říká, že Ryanair nebude prvním, kdo elektrická letadla koupí – ale prvním, kdo je koupí levně.
Místo experimentů sází společnost na úspornější motory, lehčí konstrukce a Sustainable Aviation Fuel (SAF).
Cíl: snížit emise CO₂ na pasažéra o 50 % do roku 2030, bez spoléhání na baterie.
SAF – přechodná cesta k udržitelnosti
Udržitelné letecké palivo vyráběné z biologických nebo syntetických zdrojů je zatím jediným realistickým řešením.
Je ale třikrát až pětkrát dražší než klasický kerosin.
Ryanair proto uzavírá dlouhodobé kontrakty s BP a Shellem a podporuje výstavbu závodů na SAF v Polsku a Británii.
Do roku 2030 chce mít 12,5 % spotřeby pokryto právě udržitelným palivem.
Kdy opravdu přijdou elektrická letadla
- 2027–2030: první komerční regionální lety s malými elektrickými stroji (20–30 míst, 200–400 km).
- 2035: hybridní letadla pro 80–100 cestujících.
- Po 2040: možný vstup vodíkově-elektrických letadel do střední kategorie (A320 / B737).
Optimistické scénáře ale počítají s tím, že nízkonákladové středně dlouhé lety zůstanou závislé na fosilních palivech ještě nejméně 20 let.
Investiční úhel pohledu
Výrobci motorů a baterií (Rolls-Royce, GE Aerospace, Safran, Heart Aerospace) se stávají samostatným investičním segmentem.
Pro investory do aerolinií však zatím elektrifikace znamená spíše riziko růstu nákladů, než nový zdroj zisku.
Ryanair díky své opatrnosti pravděpodobně udrží nákladovou výhodu déle než konkurence.
Shrnutí
Elektrické létání je budoucnost, ale nikoli přítomnost.
Dříve než vzlétnou tichá bezemisní letadla, projde letectví érou hybridů, SAF a technologických kompromisů.
Ryanair sází na evoluci, ne revoluci – krok za krokem snižuje emise, zvyšuje efektivitu a brání myšlenku, že ekologičtější létání nemusí znamenat konec dostupných letenek.
Zdroje: Bloomberg Green, Financial Times, Reuters Aviation, IATA Sustainability Outlook 2025, Heart Aerospace Press Kit, Ryanair Sustainability Report 2024.