Letecké společnosti i vlády slibují uhlíkově neutrální dopravu do roku 2050. Realita je však složitější. Technologie existují, ale fyzika zůstává neúprosná – žádná baterie zatím nedokáže nabídnout hustotu energie, kterou má kerosin.
Zatímco automobilový průmysl už elektrifikací prošel, letectví stojí teprve na začátku cesty – a nízkonákladoví dopravci, jako Ryanair, sledují vývoj s velkou dávkou pragmatismu.
Kde je elektrické létání dnes
V Evropě se testuje několik projektů elektrických a hybridních letadel:
- Heart Aerospace (Švédsko) – regionální ES-30 s doletem 200 km čistě elektricky, 400 km v hybridním režimu.
- Eviation Alice (USA) – devítimístný elektrický stroj s doletom okolo 400 km, zkoušený menšími operátory.
- Rolls-Royce / Tecnam / Widerøe – společný projekt pro severské trasy, plánované uvedení kolem 2030.
Všechna tato letadla mají jedno společné: krátké trasy, nízkou kapacitu a regionální charakter.
Pro dopravce typu Ryanair, kteří provozují letadla pro 200 pasažérů a lety na 1 000–2 000 km, jsou tyto prototypy zatím jen laboratorní ukázkou.
Proč je to tak těžké
Kerosin má energetickou hustotu přibližně 12 000 Wh/kg, zatímco nejlepší lithium-iontové baterie sotva dosahují 250 Wh/kg.
I kdyby se účinnost zvýšila, baterie potřebná k pohonu letadla velikosti Boeingu 737 by vážila přes 20 tun.
To je technologicky i ekonomicky neúnosné.
Hybridní koncepty proto kombinují baterie s malými turbínami či generátory, což umožňuje zmenšit spotřebu paliva a emise, aniž by bylo nutné měnit celý letoun.
Postoj Ryanairu: pragmatický, nikoli vizionářský
Michael O’Leary opakovaně říká, že Ryanair nebude prvním, kdo elektrická letadla koupí – ale prvním, kdo je koupí levně.
Místo experimentů sází společnost na úspornější motory, lehčí konstrukce a Sustainable Aviation Fuel (SAF).
Cíl: snížit emise CO₂ na pasažéra o 50 % do roku 2030, bez spoléhání na baterie.
SAF – přechodná cesta k udržitelnosti
Udržitelné letecké palivo vyráběné z biologických nebo syntetických zdrojů je zatím jediným realistickým řešením.
Je ale třikrát až pětkrát dražší než klasický kerosin.
Ryanair proto uzavírá dlouhodobé kontrakty s BP a Shellem a podporuje výstavbu závodů na SAF v Polsku a Británii.
Do roku 2030 chce mít 12,5 % spotřeby pokryto právě udržitelným palivem.
Kdy opravdu přijdou elektrická letadla
- 2027–2030: první komerční regionální lety s malými elektrickými stroji (20–30 míst, 200–400 km).
- 2035: hybridní letadla pro 80–100 cestujících.
- Po 2040: možný vstup vodíkově-elektrických letadel do střední kategorie (A320 / B737).
Optimistické scénáře ale počítají s tím, že nízkonákladové středně dlouhé lety zůstanou závislé na fosilních palivech ještě nejméně 20 let.
Investiční úhel pohledu
Výrobci motorů a baterií (Rolls-Royce, GE Aerospace, Safran, Heart Aerospace) se stávají samostatným investičním segmentem.
Pro investory do aerolinií však zatím elektrifikace znamená spíše riziko růstu nákladů, než nový zdroj zisku.
Ryanair díky své opatrnosti pravděpodobně udrží nákladovou výhodu déle než konkurence.
Shrnutí
Elektrické létání je budoucnost, ale nikoli přítomnost.
Dříve než vzlétnou tichá bezemisní letadla, projde letectví érou hybridů, SAF a technologických kompromisů.
Ryanair sází na evoluci, ne revoluci – krok za krokem snižuje emise, zvyšuje efektivitu a brání myšlenku, že ekologičtější létání nemusí znamenat konec dostupných letenek.
Zdroje: Bloomberg Green, Financial Times, Reuters Aviation, IATA Sustainability Outlook 2025, Heart Aerospace Press Kit, Ryanair Sustainability Report 2024.
Tvoje slová:
porkacujeme
ChatGPT povedal:
Pokračujeme tématem č. 4 – bitva o střední a východní Evropu: Ryanair vs. Wizz Air vs. LOT vs. Smartwings.
Kdo ovládne nebe střední Evropy: Ryanair, Wizz Air nebo domácí hráči?
Střední Evropa se stala nejrychleji rostoucím regionem evropského letectví.
Po pandemii tu aerolinky soutěží o miliony nových cestujících, kteří více cestují, vydělávají a očekávají nízké ceny.
Na rozdíl od západu kontinentu tu navíc vlády podporují provoz – slevami z poplatků či rušením ekologických daní.
Ryanair, Wizz Air, LOT i Smartwings se tak dostávají do přímého střetu, který určí, kdo bude v příští dekádě dominantní.
Ryanair: kapitál, efektivita, dominance
Ryanair má v regionu neotřesitelnou pozici.
Provozuje více než 160 linek ze střední Evropy a v Polsku i na Slovensku má základny s trvalými letadly.
Zásadní výhoda: nákladová efektivita – jednotkové náklady na sedadlo (CASK) má o 25 % nižší než Wizz Air a více než o 40 % nižší než Smartwings.
Michael O’Leary staví na jednoduchém principu:
„Investujeme tam, kde letiště a vlády chtějí růst – ne tam, kde daní letenky.“
Ryanair proto masivně posiluje Polsko, Slovensko a Rumunsko, zatímco omezuje přítomnost v Německu či Rakousku.
Wizz Air: agresivní růst, ale technické problémy
Wizz Air se dlouhodobě profiluje jako „východní konkurent Ryanairu“, ale rok 2024–2025 přinesl zlom.
Kritické potíže s motory Pratt & Whitney vyřadily z provozu desítky Airbusů A320neo.
K tomu přibyly vysoké leasingové náklady a slabší likvidita – důvod, proč se O’Leary netají názorem, že „Wizz Air je kandidát na převzetí nebo rozpad“.
Wizz Air se však nevzdává.
Zůstává silný v Maďarsku, Rumunsku a na Balkáně, kde sází na ultralevné lety a menší letiště.
Jeho síť je široká, ale zranitelná: expanze byla rychlejší než schopnost generovat stabilní cash-flow.
LOT: národní strategie a geopolitika
Polský LOT je jiný případ – tradiční dopravce s politickou podporou.
Z Varšavy buduje hub pro dálkové lety (Severní Amerika, Asie) a zároveň rozšiřuje regionální síť ve střední Evropě.
LOT není nízkonákladová konkurence, ale soupeří o stejného cestujícího: střední třídu, která váhá mezi pohodlím a cenou.
S rozšířením letiště Solidarity Hub ve Varšavě (plán 2028) chce LOT převzít roli „středoevropské Lufthansy“.
Jeho slabinou jsou vysoké náklady a pomalá digitalizace.
Smartwings: stabilizace po letech ztrát
Český Smartwings se po pandemii zmenšil, konsolidoval provoz a znovu se orientuje na charterový a sezonní segment.
Zisková sezóna 2024 mu umožnila snížit zadlužení, ale proti Ryanairu ani Wizz Airu nemá šanci v cenovém boji.
Výhodou je domácí zázemí a spolupráce s ČSA, nevýhodou slabá mezinárodní značka a vyšší fixní náklady.
Smartwings se profiluje jako „hybridní model“ – kombinace charteru, linek a ACMI leasingu.
Je to však defenzivní strategie, nikoli růstová.
Regionální dynamika: daňová politika rozhoduje
- Polsko – snížení letištních poplatků, podpora provozu v Katovicích, Krakově a Modlinu.
- Slovensko – 50 % sleva na poplatcích za řízení letového provozu, žádná letecká daň.
- Česko – konzervativní přístup, pomalejší expanze kvůli poplatkům a limitům slotů.
- Maďarsko – státní pobídky pro Wizz Air, ale vysoké letištní poplatky v Budapešti.
Výsledkem je posun kapacity na východ – z Vídně do Bratislavy, z Berlína do Polska, z Prahy do Katovic.
Kdo má největší šanci vyhrát
| Dopravce | Síla | Slabina | Výhled |
|---|---|---|---|
| Ryanair | Nízké náklady, silná likvidita, expanze flotily | Závislost na Boeingu MAX | Dlouhodobá dominance |
| Wizz Air | Hustá síť v CEE, vysoká poptávka | Technické a finanční problémy | Riziko konsolidace |
| LOT | Státní podpora, dálkové linky | Vysoké náklady, omezený low-cost segment | Stabilní růst |
| Smartwings | Domácí zázemí, charter | Malý rozsah, vysoké náklady | Lokální hráč |
Shrnutí: střední Evropa jako laboratoř levného létání
Střední Evropa je dnes to, čím byla západní Evropa v devadesátých letech – růstový trh s nízkými poplatky, rostoucí kupní silou a rychle se měnícími preferencemi cestujících.
Ryanair zde má jasný náskok díky kapitálu, flotile i politickým vztahům.
Wizz Air může ještě překvapit, ale bojuje s časem i technikou.
LOT sází na domácí hub, Smartwings na přežití.
Bitva o nebe střední Evropy se rozhodne podle jednoduché rovnice: kdo udrží náklady nejníže a přitom nabídne nejširší síť, ten vyhraje.
Zdroje: Financial Times, Bloomberg Aviation, FlightGlobal, AvioRadar, Ryanair Investor Relations, Wizz Air Annual Report 2024, LOT Polish Airlines Press, Smartwings Group 2024 Results.