Evropská letecká zima bude v roce 2025 teplejší, než by se čekalo. Ryanair přeskupuje flotilu, navyšuje kapacity směrem na jih a posiluje regionální letiště ve střední Evropě. Strategie je zřejmá: tam, kde vlády a letiště snižují poplatky, přibývají letadla. Tam, kde zdražují, Ryanair ustupuje.
Největší změny: přesun z Německa do Polska a na Slovensko
Ryanair omezí počet letadel v Německu a Rakousku – kvůli růstu letištních poplatků a ekologickým daním. Naopak posiluje Polsko, Slovensko, Česko a Rumunsko, kde jsou podmínky pro provoz výrazně výhodnější.
Podle aktuálních dat aerolinky bude během zimní sezony 2025/2026 v provozu:
Polsko: přes 260 linek, včetně nových tras Krakov – Malaga a Katovice – Porto,
Slovensko: rozšíření báze v Bratislavě o tři letadla, nové lety do Sevilly a Pafosu,
Česko: zachování linky Praha – Tirana a nové spojení do Trieste,
Maďarsko: stagnace, část kapacit přesunuta do Rumunska.
Česko a Slovensko: rostoucí poptávka po zimních dovolených
V Česku i na Slovensku se potvrzuje trend „zimního jihu“. Ryanair posílil spojení do Málagy, Alicante, Porta a Palerma, přičemž zájem o tyto trasy meziročně vzrostl o více než 25 %. Pro slovenské cestující znamená nová zimní nabídka největší rozšíření od roku 2018.
Západní Evropa: stagnace a vyšší ceny
Letiště jako Frankfurt, Brusel nebo Amsterdam ztrácí kapacitu. O’Leary opakovaně kritizoval vlády, že „daně z letenek a ekologické poplatky zabíjejí dostupné létání“. Na rozdíl od nich střední Evropa nabízí kombinaci růstu a nižších nákladů – ideální pro nízkonákladový model.
Shrnutí
Zimní letový řád 2025/2026 potvrzuje dlouhodobý trend: Ryanair přesouvá svůj těžiště do střední a jižní Evropy. Teplo, nižší daně a poplatky přinášejí víc letů, zatímco sever a západ zůstávají na ústupu.
Kdo vydělá na expanzi Ryanairu: bitva letišť střední Evropy
Bratislava: vítěz regionální expanze
Bratislavské letiště M. R. Štefánika je jedním z největších vítězů nové strategie Ryanairu. Získá tři nové Boeingy 737 a počet linek se zvýší na 14. Z Bratislavy se tak stává „mini-hub“ pro jižní Evropu – nejvíce letů směřuje do Španělska, Itálie a Řecka.
Letiště profitovalo i z rozhodnutí Rakouska zvýšit leteckou daň. Ryanair část provozu z Vídně přesunul právě sem, čímž přivedl vyšší provoz i pro místní ekonomiku.
Krakov a Katovice: polská páteř
Polsko je dnes pro Ryanair největším trhem mimo Británii a Itálii. Letiště Krakov, Katovice a Modlin obsluhují desítky milionů pasažérů ročně. Ryanair tu nejen rozšiřuje flotilu, ale i investuje do výcvikového centra za 3 miliardy korun, které školí posádky z celé střední Evropy.
Praha: růst omezený poplatky
Letiště Praha–Václava Havla zůstává důležitým uzlem, ale kvůli vyšším poplatkům se růst zpomalil. Ryanair zde provozuje 37 linek, avšak varuje, že bez snížení nákladů může část kapacity přesunout do Polska či Slovenska. Letiště má výhodu v atraktivitě destinace, ale trpí byrokracií a vysokými provozními náklady.
Rumunsko a Bulharsko: nová vlna rozvoje
Bukurešť, Kluž a Sofie jsou další centra, kde Ryanair plánuje posílit základny. Levná pracovní síla a rostoucí příjmy obyvatel dělají z Balkánu nový motor růstu.
Shrnutí
Ryanair svými rozhodnutími zásadně ovlivňuje ekonomiku regionálních letišť. Ti, kdo snižují daně a poplatky, získávají provoz, investice i turistický ruch. Evropa se tak čím dál více dělí na letiště růstu a letiště stagnace.
Evropská komise slibuje, že letectví bude „spravedlivější a udržitelnější“. Podle Ryanairu to v praxi znamená jediné – zdražování cestování pro miliony lidí. Michael O’Leary je jedním z nejhlasitějších kritiků evropské klimatické politiky a tvrdí, že by mohla zničit dostupné létání, které pomohlo otevřít Evropu střední třídě.
ETS, uhlíkové povolenky a letecká daň: co vadí Ryanairu
Evropská unie rozšiřuje systém Emissions Trading Scheme (ETS) i na letectví. Od roku 2026 budou muset všechny aerolinky platit plnou cenu za emisní povolenky za lety v rámci EU. Cena jedné povolenky se v roce 2025 pohybuje okolo 80 EUR za tunu CO₂, což podle Ryanairu zvýší průměrnou cenu letenky o 6 až 10 EUR.
Dalším problémem jsou národní letecké daně. Německo, Rakousko či Nizozemsko zavádějí poplatky od 10 do 30 EUR na pasažéra, zatímco Polsko, Slovensko či Rumunsko podobné daně nemají. Výsledek: kapacita se přesouvá na východ, zatímco západní letiště ztrácí provoz.
Michael O’Leary: „Trestají nás za to, že létáme efektivněji“
O’Leary tvrdí, že regulace nespravedlivě zvýhodňuje tradiční aerolinky, které mají vyšší emise na pasažéra. Ryanair totiž provozuje moderní flotilu Boeingů 737 MAX-8200 s emisemi o 16 % nižšími než starší modely, ale platí stejnou sazbu jako kdokoli jiný.
„Jsme nejefektivnější dopravce v Evropě, ale Brusel nás trestá místo toho, aby nás podporoval,“ řekl v rozhovoru pro Politico Europe.
Podle Ryanairu by měl systém odměňovat aerolinky podle skutečné efektivity, nikoli podle politických kvót.
Kdo vydělává na „zelených poplatcích“
Letiště, která zavedla ekologické příplatky, často zároveň zvýšila i komerční výnosy z retailu a parkování. O’Leary obviňuje některé z nich, že „ekologii používají jako záminku k růstu zisku“. Podle interních dat Ryanairu se až 70 % těchto poplatků nikdy nedostane do environmentálních fondů, ale končí ve správních rozpočtech nebo dotacích pro národní dopravce.
Alternativa: udržitelné palivo místo daní
Ryanair prosazuje přístup „technologie místo daní“. Spolu s BP, Neste a Shell investuje stovky milionů eur do výroby SAF (Sustainable Aviation Fuel) – paliva z biologických a syntetických zdrojů, které může snížit emise až o 70 %. Cíl je pokrýt do roku 2030 12,5 % celkové spotřeby paliva.
Na rozdíl od ekologických daní SAF přímo snižuje emise, aniž by zdražoval letenky nebo omezoval mobilitu.
Politický rozměr: východ proti západu
Země jako Slovensko, Polsko nebo Rumunsko otevřeně odmítají letecké daně a lákají investice dopravců. Naopak Německo, Rakousko a Nizozemsko prosazují přísné poplatky v rámci „Green Deal“. O’Leary tvrdí, že tato nerovnováha vytvoří dvourychlostní Evropu – bohatý západ s drahými lety a dostupný východ s nízkými cenami.
Dopad na cestující a trh
Podle analýzy BloombergNEF by ekologické daně mohly do roku 2030 snížit počet evropských leteckých cest o až 8 %, především u nízkonákladových dopravců. Zároveň se očekává růst poptávky po dálkové železniční dopravě a kombinovaných spojích.
Ryanair však zůstává optimistický – spoléhá na efektivní flotilu, vyšší obsazenost a schopnost pružně přesouvat kapacity tam, kde jsou nižší náklady.
Shrnutí: letecká válka o „zelenou Evropu“
Evropská letecká politika se dostává do střetu s realitou trhu. Zatímco Brusel tlačí na ekologické poplatky, Ryanair sází na technologii, efektivitu a tržní tlak. Konečný výsledek rozhodne, zda se letecké cestování stane luxusem – nebo zůstane dostupné pro všechny.
Zdroje: Politico Europe, BloombergNEF, European Commission Fit for 55, Reuters Environment Desk, Ryanair Sustainability Report 2025, IATA Emissions Policy Brief.
Po turbulentních letech pandemie a následného oživení vstupuje Ryanair do nejziskovější etapy své existence. Rok 2025 bude pro největší evropskou aerolinku zlomový – nejen kvůli rekordnímu počtu cestujících, ale i díky expanzi flotily a strategickému přesunu kapacit do regionů s největším růstovým potenciálem.
Rekordní finanční výsledky
Ve fiskálním roce 2025 dosáhl Ryanair tržeb přes 15 miliard EUR a čistého zisku okolo 2,2 miliardy EUR – nejvíce v historii firmy. Počet přepravených cestujících vzrostl na 200 milionů, zatímco průměrná obsazenost letadel překročila 94 %. Výnos na sedadlo (RASK) se zvýšil o 7 %, což potvrzuje schopnost aerolinky vydělávat i v prostředí rostoucích nákladů na palivo a poplatky.
Michael O’Leary to shrnul jednoduše:
„Evropa možná zpomaluje, ale levné létání nikdy nebylo silnější.“
Rozšíření flotily Boeing 737 MAX-8200
Ryanair pokračuje v masivní obnově flotily. Do roku 2027 má převzít více než 150 nových Boeingů 737 MAX-8200, které ušetří až 16 % paliva a pojme o 4 % více cestujících. Flotila se tím rozroste na více než 720 letadel, čímž Ryanair posílí svou dominanci nad konkurenty – EasyJetem, Wizz Airem i Lufthansou Group.
Nižší spotřeba paliva znamená přímou úsporu v řádu stovek milionů EUR ročně, což firmě umožňuje dál nabízet letenky pod 20 EUR a zároveň udržet ziskovost.
Rozšiřování základen: východní Evropa jako motor růstu
Zatímco západní trhy stagnují, růst přichází z východu. Ryanair posiluje přítomnost ve Varšavě, Krakově, Bratislavě, Sofii a Bukurešti, kde kombinace nižších letištních poplatků a rostoucí kupní síly obyvatel vytváří ideální podmínky.
Společnost zároveň přesouvá část kapacit z Německa a Rakouska, kde daně a regulace zvyšují náklady. Jen během zimní sezony 2025/2026 má Bratislava dostat tři nová letadla a Polsko dalších šest.
Ceny letenek: stabilita i tlak na konkurenci
Navzdory inflaci si Ryanair drží průměrnou cenu jednosměrné letenky kolem 49 EUR. O’Leary otevřeně přiznává, že s růstem nákladů přichází tlak na zvyšování cen, ale dodává:
„Naším úkolem je být vždy o pár eur levnější než kdokoli jiný.“
Očekává se, že v roce 2026 dojde ke slabému růstu cen (2 až 3 %), ale díky nové flotile a efektivnímu plánování zůstane Ryanair stále nejlevnější volbou na evropském trhu.
Zisky investorů a vývoj akcií
Akcie Ryanair Holdings plc (RYAAY) od začátku roku 2024 vzrostly o více než 35 %. Investoři oceňují silnou bilanci – společnost má přes 4 miliardy EUR hotovosti a nízké zadlužení. Analytici z Bloombergu i Morningstar hodnotí akcii jako „Buy“ s cílovou cenou kolem 165 USD.
Výnosnost kapitálu (ROE) přesahuje 20 %, což je dvakrát více než průměr v sektoru.
Výhled do roku 2030
Ryanair plánuje do roku 2030 dosáhnout 300 milionů cestujících ročně. Kromě expanze flotily bude klíčová digitalizace, využití AI v cenotvorbě a další snižování emisí díky SAF palivu.
Společnost se chce stát první uhlíkově neutrální nízkonákladovou aerolinkou v Evropě, přičemž už dnes investuje stovky milionů EUR do zelených iniciativ a výzkumu.
Shrnutí
Ryanair po roce 2025 není jen levná aerolinka, ale technologicky i finančně nejefektivnější dopravce v Evropě. Kombinuje vysoký zisk, moderní flotilu a agresivní růst tam, kde ostatní ustupují. Pokud se nic zásadního nezmění, bude Ryanair do konce dekády ovládat více než 25 % evropského trhu krátkých letů – a stane se tím, čím je Southwest Airlines v USA.
Zdroje: Financial Times, Bloomberg, Morningstar, Reuters Airline Sector 2025, Ryanair Investor Relations, European Airports Association 2024 Report.
Michael O’Leary není fanouškem módních buzzwordů, ale digitalizaci považuje za největší revoluci leteckého průmyslu od nástupu nízkonákladových modelů. Zatímco jiní dopravci o umělé inteligenci teprve mluví, Ryanair už ji implementuje napříč celým provozem – od cenotvorby přes údržbu až po zákaznický servis.
Cíl je jednoduchý: více letů, méně nákladů a spokojenější cestující.
1. Dynamická cenotvorba: letenky v reálném čase
Ryanair provozuje přes 2 500 letů denně a prodává miliony letenek měsíčně. Každá z nich prochází algoritmem, který sleduje:
obsazenost daného letu,
historické chování cestujících,
konkurenci v daném regionu,
předpověď poptávky i počasí.
Systém využívá strojové učení, které v reálném čase přeceňuje tisíce letů – i o několik korun podle momentální poptávky. Výsledkem je mikrooptimalizace zisku a okamžitá reakce na konkurenci (např. Wizz Air či EasyJet).
2. Predictive Maintenance: letadla, která si řeknou o servis
Ryanair provozuje jednu z nejmladších flotil v Evropě – průměrné stáří letadel je 8 let. Všechna letadla Boeing 737 MAX jsou vybavena stovkami senzorů, které v reálném čase odesílají data o vibracích motorů, tlaku, teplotě a spotřebě. Tyto údaje vyhodnocuje AI platforma Ryanair Labs a předvídá, kdy bude třeba servisní zásah.
Výhoda:
o 30 % méně neplánovaných odstávek,
nižší provozní náklady,
delší životnost komponent.
Ryanair tak dokáže snížit náklady na údržbu až o 5 % ročně – což je v rozpočtu společnosti obrovská úspora.
3. Chatboti a automatizace zákaznického servisu
Zákaznická komunikace patří k největším slabinám nízkonákladového modelu. Ryanair proto vyvinul chatbot RYANA, který zpracovává přes 80 % dotazů bez zásahu operátora. Napojený je na rezervační systém i centrální databázi incidentů, takže dokáže automaticky řešit:
žádosti o refundace,
změnu letu,
přidání zavazadel,
potvrzení platby.
Zpracování požadavků se zkrátilo z 48 hodin na méně než 30 minut. Lidský operátor zasahuje jen v 10–15 % případů.
4. AI v marketingu a síťovém plánování
Ryanair kombinuje data z Google Flights, Amadeus, vlastních rezervačních systémů a mobilní aplikace, aby předvídal nové trendy. Díky tomu dokáže plánovat linky s vyšší pravděpodobností zisku. Například rozhodnutí otevřít linku Brno – Málaga bylo založeno právě na datové analýze vyhledávacích dotazů a mobilního chování uživatelů z jihomoravského regionu.
5. Bezpečnost a řízení letového provozu
AI nástroje analyzují trajektorie letů a optimalizují palivové plány podle počasí, větru a přetížení koridorů. Testování s Eurocontrol ukázalo, že algoritmus dokáže ušetřit až 1,5 % paliva na let, což při flotile 600 letadel znamená desítky milionů EUR ročně.
6. Investice do datových center a Ryanair Labs
Ryanair Labs se sídlem v Dublinu, Madridu a Krakově zaměstnává přes 1 000 IT odborníků. Jejich úkolem je vývoj interních systémů – Ryanair nepoužívá Amadeus ani Sabre, má vlastní kompletní infrastrukturu. To umožňuje reagovat na trendy rychleji a bez zprostředkovatelů.
Shrnutí: AI jako nový pilíř levného létání
Ryanair dokazuje, že digitalizace není módní fráze, ale základní konkurenční výhoda. Zatímco tradiční dopravci investují miliardy do marketingu, Ryanair investuje do algoritmů. Výsledkem jsou nižší náklady, rychlejší reakce na trh a lepší zákaznická zkušenost – i bez nadstandardních služeb.
Zdroje: Ryanair Labs Tech Blog, Financial Times Technology, Bloomberg AI in Aviation 2025, Eurocontrol Digital Efficiency Report 2024, Reuters Airlines Tech Brief.
Letecké společnosti i vlády slibují uhlíkově neutrální dopravu do roku 2050. Realita je však složitější. Technologie existují, ale fyzika zůstává neúprosná – žádná baterie zatím nedokáže nabídnout hustotu energie, kterou má kerosin. Zatímco automobilový průmysl už elektrifikací prošel, letectví stojí teprve na začátku cesty – a nízkonákladoví dopravci, jako Ryanair, sledují vývoj s velkou dávkou pragmatismu.
Kde je elektrické létání dnes
V Evropě se testuje několik projektů elektrických a hybridních letadel:
Heart Aerospace (Švédsko) – regionální ES-30 s doletem 200 km čistě elektricky, 400 km v hybridním režimu.
Eviation Alice (USA) – devítimístný elektrický stroj s doletom okolo 400 km, zkoušený menšími operátory.
Rolls-Royce / Tecnam / Widerøe – společný projekt pro severské trasy, plánované uvedení kolem 2030.
Všechna tato letadla mají jedno společné: krátké trasy, nízkou kapacitu a regionální charakter. Pro dopravce typu Ryanair, kteří provozují letadla pro 200 pasažérů a lety na 1 000–2 000 km, jsou tyto prototypy zatím jen laboratorní ukázkou.
Proč je to tak těžké
Kerosin má energetickou hustotu přibližně 12 000 Wh/kg, zatímco nejlepší lithium-iontové baterie sotva dosahují 250 Wh/kg. I kdyby se účinnost zvýšila, baterie potřebná k pohonu letadla velikosti Boeingu 737 by vážila přes 20 tun. To je technologicky i ekonomicky neúnosné.
Hybridní koncepty proto kombinují baterie s malými turbínami či generátory, což umožňuje zmenšit spotřebu paliva a emise, aniž by bylo nutné měnit celý letoun.
Postoj Ryanairu: pragmatický, nikoli vizionářský
Michael O’Leary opakovaně říká, že Ryanair nebude prvním, kdo elektrická letadla koupí – ale prvním, kdo je koupí levně. Místo experimentů sází společnost na úspornější motory, lehčí konstrukce a Sustainable Aviation Fuel (SAF). Cíl: snížit emise CO₂ na pasažéra o 50 % do roku 2030, bez spoléhání na baterie.
SAF – přechodná cesta k udržitelnosti
Udržitelné letecké palivo vyráběné z biologických nebo syntetických zdrojů je zatím jediným realistickým řešením. Je ale třikrát až pětkrát dražší než klasický kerosin. Ryanair proto uzavírá dlouhodobé kontrakty s BP a Shellem a podporuje výstavbu závodů na SAF v Polsku a Británii. Do roku 2030 chce mít 12,5 % spotřeby pokryto právě udržitelným palivem.
Kdy opravdu přijdou elektrická letadla
2027–2030: první komerční regionální lety s malými elektrickými stroji (20–30 míst, 200–400 km).
2035: hybridní letadla pro 80–100 cestujících.
Po 2040: možný vstup vodíkově-elektrických letadel do střední kategorie (A320 / B737).
Optimistické scénáře ale počítají s tím, že nízkonákladové středně dlouhé lety zůstanou závislé na fosilních palivech ještě nejméně 20 let.
Investiční úhel pohledu
Výrobci motorů a baterií (Rolls-Royce, GE Aerospace, Safran, Heart Aerospace) se stávají samostatným investičním segmentem. Pro investory do aerolinií však zatím elektrifikace znamená spíše riziko růstu nákladů, než nový zdroj zisku. Ryanair díky své opatrnosti pravděpodobně udrží nákladovou výhodu déle než konkurence.
Shrnutí
Elektrické létání je budoucnost, ale nikoli přítomnost. Dříve než vzlétnou tichá bezemisní letadla, projde letectví érou hybridů, SAF a technologických kompromisů. Ryanair sází na evoluci, ne revoluci – krok za krokem snižuje emise, zvyšuje efektivitu a brání myšlenku, že ekologičtější létání nemusí znamenat konec dostupných letenek.
Pokračujeme tématem č. 4 – bitva o střední a východní Evropu: Ryanair vs. Wizz Air vs. LOT vs. Smartwings.
Kdo ovládne nebe střední Evropy: Ryanair, Wizz Air nebo domácí hráči?
Střední Evropa se stala nejrychleji rostoucím regionem evropského letectví. Po pandemii tu aerolinky soutěží o miliony nových cestujících, kteří více cestují, vydělávají a očekávají nízké ceny. Na rozdíl od západu kontinentu tu navíc vlády podporují provoz – slevami z poplatků či rušením ekologických daní.
Ryanair, Wizz Air, LOT i Smartwings se tak dostávají do přímého střetu, který určí, kdo bude v příští dekádě dominantní.
Ryanair: kapitál, efektivita, dominance
Ryanair má v regionu neotřesitelnou pozici. Provozuje více než 160 linek ze střední Evropy a v Polsku i na Slovensku má základny s trvalými letadly. Zásadní výhoda: nákladová efektivita – jednotkové náklady na sedadlo (CASK) má o 25 % nižší než Wizz Air a více než o 40 % nižší než Smartwings.
Michael O’Leary staví na jednoduchém principu:
„Investujeme tam, kde letiště a vlády chtějí růst – ne tam, kde daní letenky.“
Ryanair proto masivně posiluje Polsko, Slovensko a Rumunsko, zatímco omezuje přítomnost v Německu či Rakousku.
Wizz Air: agresivní růst, ale technické problémy
Wizz Air se dlouhodobě profiluje jako „východní konkurent Ryanairu“, ale rok 2024–2025 přinesl zlom. Kritické potíže s motory Pratt & Whitney vyřadily z provozu desítky Airbusů A320neo. K tomu přibyly vysoké leasingové náklady a slabší likvidita – důvod, proč se O’Leary netají názorem, že „Wizz Air je kandidát na převzetí nebo rozpad“.
Wizz Air se však nevzdává. Zůstává silný v Maďarsku, Rumunsku a na Balkáně, kde sází na ultralevné lety a menší letiště. Jeho síť je široká, ale zranitelná: expanze byla rychlejší než schopnost generovat stabilní cash-flow.
LOT: národní strategie a geopolitika
Polský LOT je jiný případ – tradiční dopravce s politickou podporou. Z Varšavy buduje hub pro dálkové lety (Severní Amerika, Asie) a zároveň rozšiřuje regionální síť ve střední Evropě. LOT není nízkonákladová konkurence, ale soupeří o stejného cestujícího: střední třídu, která váhá mezi pohodlím a cenou.
S rozšířením letiště Solidarity Hub ve Varšavě (plán 2028) chce LOT převzít roli „středoevropské Lufthansy“. Jeho slabinou jsou vysoké náklady a pomalá digitalizace.
Smartwings: stabilizace po letech ztrát
Český Smartwings se po pandemii zmenšil, konsolidoval provoz a znovu se orientuje na charterový a sezonní segment. Zisková sezóna 2024 mu umožnila snížit zadlužení, ale proti Ryanairu ani Wizz Airu nemá šanci v cenovém boji. Výhodou je domácí zázemí a spolupráce s ČSA, nevýhodou slabá mezinárodní značka a vyšší fixní náklady.
Smartwings se profiluje jako „hybridní model“ – kombinace charteru, linek a ACMI leasingu. Je to však defenzivní strategie, nikoli růstová.
Regionální dynamika: daňová politika rozhoduje
Polsko – snížení letištních poplatků, podpora provozu v Katovicích, Krakově a Modlinu.
Slovensko – 50 % sleva na poplatcích za řízení letového provozu, žádná letecká daň.
Česko – konzervativní přístup, pomalejší expanze kvůli poplatkům a limitům slotů.
Maďarsko – státní pobídky pro Wizz Air, ale vysoké letištní poplatky v Budapešti.
Výsledkem je posun kapacity na východ – z Vídně do Bratislavy, z Berlína do Polska, z Prahy do Katovic.
Kdo má největší šanci vyhrát
Dopravce
Síla
Slabina
Výhled
Ryanair
Nízké náklady, silná likvidita, expanze flotily
Závislost na Boeingu MAX
Dlouhodobá dominance
Wizz Air
Hustá síť v CEE, vysoká poptávka
Technické a finanční problémy
Riziko konsolidace
LOT
Státní podpora, dálkové linky
Vysoké náklady, omezený low-cost segment
Stabilní růst
Smartwings
Domácí zázemí, charter
Malý rozsah, vysoké náklady
Lokální hráč
Shrnutí: střední Evropa jako laboratoř levného létání
Střední Evropa je dnes to, čím byla západní Evropa v devadesátých letech – růstový trh s nízkými poplatky, rostoucí kupní silou a rychle se měnícími preferencemi cestujících. Ryanair zde má jasný náskok díky kapitálu, flotile i politickým vztahům. Wizz Air může ještě překvapit, ale bojuje s časem i technikou. LOT sází na domácí hub, Smartwings na přežití.
Bitva o nebe střední Evropy se rozhodne podle jednoduché rovnice: kdo udrží náklady nejníže a přitom nabídne nejširší síť, ten vyhraje.
Zdroje: Financial Times, Bloomberg Aviation, FlightGlobal, AvioRadar, Ryanair Investor Relations, Wizz Air Annual Report 2024, LOT Polish Airlines Press, Smartwings Group 2024 Results.
Letecké společnosti i vlády slibují uhlíkově neutrální dopravu do roku 2050. Realita je však složitější. Technologie existují, ale fyzika zůstává neúprosná – žádná baterie zatím nedokáže nabídnout hustotu energie, kterou má kerosin. Zatímco automobilový průmysl už elektrifikací prošel, letectví stojí teprve na začátku cesty – a nízkonákladoví dopravci, jako Ryanair, sledují vývoj s velkou dávkou pragmatismu.
Kde je elektrické létání dnes
V Evropě se testuje několik projektů elektrických a hybridních letadel:
Heart Aerospace (Švédsko) – regionální ES-30 s doletem 200 km čistě elektricky, 400 km v hybridním režimu.
Eviation Alice (USA) – devítimístný elektrický stroj s doletom okolo 400 km, zkoušený menšími operátory.
Rolls-Royce / Tecnam / Widerøe – společný projekt pro severské trasy, plánované uvedení kolem 2030.
Všechna tato letadla mají jedno společné: krátké trasy, nízkou kapacitu a regionální charakter. Pro dopravce typu Ryanair, kteří provozují letadla pro 200 pasažérů a lety na 1 000–2 000 km, jsou tyto prototypy zatím jen laboratorní ukázkou.
Proč je to tak těžké
Kerosin má energetickou hustotu přibližně 12 000 Wh/kg, zatímco nejlepší lithium-iontové baterie sotva dosahují 250 Wh/kg. I kdyby se účinnost zvýšila, baterie potřebná k pohonu letadla velikosti Boeingu 737 by vážila přes 20 tun. To je technologicky i ekonomicky neúnosné.
Hybridní koncepty proto kombinují baterie s malými turbínami či generátory, což umožňuje zmenšit spotřebu paliva a emise, aniž by bylo nutné měnit celý letoun.
Postoj Ryanairu: pragmatický, nikoli vizionářský
Michael O’Leary opakovaně říká, že Ryanair nebude prvním, kdo elektrická letadla koupí – ale prvním, kdo je koupí levně. Místo experimentů sází společnost na úspornější motory, lehčí konstrukce a Sustainable Aviation Fuel (SAF). Cíl: snížit emise CO₂ na pasažéra o 50 % do roku 2030, bez spoléhání na baterie.
SAF – přechodná cesta k udržitelnosti
Udržitelné letecké palivo vyráběné z biologických nebo syntetických zdrojů je zatím jediným realistickým řešením. Je ale třikrát až pětkrát dražší než klasický kerosin. Ryanair proto uzavírá dlouhodobé kontrakty s BP a Shellem a podporuje výstavbu závodů na SAF v Polsku a Británii. Do roku 2030 chce mít 12,5 % spotřeby pokryto právě udržitelným palivem.
Kdy opravdu přijdou elektrická letadla
2027–2030: první komerční regionální lety s malými elektrickými stroji (20–30 míst, 200–400 km).
2035: hybridní letadla pro 80–100 cestujících.
Po 2040: možný vstup vodíkově-elektrických letadel do střední kategorie (A320 / B737).
Optimistické scénáře ale počítají s tím, že nízkonákladové středně dlouhé lety zůstanou závislé na fosilních palivech ještě nejméně 20 let.
Investiční úhel pohledu
Výrobci motorů a baterií (Rolls-Royce, GE Aerospace, Safran, Heart Aerospace) se stávají samostatným investičním segmentem. Pro investory do aerolinií však zatím elektrifikace znamená spíše riziko růstu nákladů, než nový zdroj zisku. Ryanair díky své opatrnosti pravděpodobně udrží nákladovou výhodu déle než konkurence.
Shrnutí
Elektrické létání je budoucnost, ale nikoli přítomnost. Dříve než vzlétnou tichá bezemisní letadla, projde letectví érou hybridů, SAF a technologických kompromisů. Ryanair sází na evoluci, ne revoluci – krok za krokem snižuje emise, zvyšuje efektivitu a brání myšlenku, že ekologičtější létání nemusí znamenat konec dostupných letenek.
Evropské letectví čelí nové ekonomické realitě. Po letech, kdy hlavním faktorem úspěchu byla efektivita provozu a nízké ceny letenek, se do hry naplno zapojila klimatická politika Evropské unie. Zdražující palivo, rozšiřování systému emisních povolenek (EU ETS) a tlak na ekologické kompenzace nutí i nízkonákladové aerolinky přehodnocovat strategii.
Palivo tvoří až třetinu všech nákladů
Podle dat IATA dnes představuje letecké palivo 28–35 % celkových provozních nákladů aerolinek. V roce 2025 se cena kerosinu pohybuje okolo 2,30 USD za galon, což je o více než 50 % více než v roce 2020. Ryanair i Wizz Air se proto více než kdy dříve spoléhají na hedging – zajištění cen paliva dopředu. Ryanair má pro většinu roku 2025 zajištěno palivo za 1,93 USD/galon, čímž si drží náskok oproti konkurenci, která nakupuje za aktuální ceny.
Emisní povolenky: nový druh daně z létání
Od roku 2024 platí rozšířený systém EU ETS, který nutí aerolinky nakupovat emisní kredity za každou tonu CO₂ vypuštěného při letech v rámci Evropského hospodářského prostoru. Do roku 2026 budou bezplatné příděly zcela zrušeny. Cena jedné povolenky se aktuálně pohybuje kolem 70 EUR za tonu CO₂, což podle Ryanairu představuje dodatečné náklady 600 milionů EUR ročně.
Michael O’Leary proto otevřeně mluví o „evropské uhlíkové daní“, která ohrožuje dostupnost letecké dopravy. „Nejsme proti ochraně klimatu, ale vlády by měly peníze z ETS používat na modernizaci letectví, ne na zaplácnutí rozpočtů,“ uvedl v nedávném rozhovoru pro Bloomberg.
Kdo na to doplatí? Zákazník. Ale ne všude stejně
Nízkotarifní dopravci mají výhodu – jejich model je extrémně efektivní. Ryanair dokáže vypočítat emise na jednoho pasažéra v průměru o 25 % nižší než tradiční aerolinky, a tak může náklady z části pohltit sám. U menších operátorů však rostoucí poplatky přímo tlačí na cenu letenky. Ve střední Evropě může být nárůst cen v roce 2026 až o 8–12 %, zejména na vnitroevropských trasách.
Zároveň platí, že levné letenky pod 500 Kč se stávají vzácnější. Ryanair už oznámil, že cenová úroveň „9,99 EUR letenky“ je minulostí – nejnižší reálně udržitelná cena bude kolem 20–25 EUR.
Zelené palivo SAF – budoucnost, která ještě pálí
Sustainable Aviation Fuel (SAF) má být dlouhodobým řešením, ale je stále 3–5× dražší než klasický kerosin. Evropská komise chce, aby do roku 2030 mělo každé letadlo v nádrži alespoň 6 % SAF, do roku 2050 až 70 %. Pro Ryanair by to znamenalo dodatečné náklady přes miliardu EUR ročně, pokud by se ceny nepodařilo snížit technologickým pokrokem.
Efektivita jako zbraň v boji s náklady
Ryanair má dlouhodobě nejnižší náklady na jeden pasažér-kilometr v Evropě a využívá to naplno. Jeho nové stroje Boeing 737 MAX 8200 umožňují ušetřit až 16 % paliva a snížit emise CO₂ na sedadlo o 20 %. Společnost také investuje do optimalizace tras a lepší aerodynamiky letadel. O’Leary opakovaně zdůrazňuje, že „Ryanair bude poslední, kdo zdraží“, a že klíčem je škálování – více letů, více cestujících, nižší náklady na hlavu.
Výhled: Létání už nikdy nebude tak levné jako dřív
Evropská zelená politika mění pravidla hry. Doba extrémně levných letenek končí, ale nízkonákladoví giganti jako Ryanair budou z toho dlouhodobě těžit. Jejich velikost, efektivita a kapitálová síla jim umožní přizpůsobit se rychleji než menším hráčům.
Cestující budou za létání platit více, ale dostanou se do více destinací a na modernějších strojích. Pro Evropu je to začátek nové éry – ekonomičtější, ekologičtější, ale už ne tak levné jako dřív.
Zdroje
IATA Fuel Monitor 2025; Bloomberg Green („Airlines Face Carbon Costs Mounting Under EU ETS“); Reuters („Ryanair hedges fuel to 2025 at 1.93 USD per gallon“); Financial Times („The end of the €9.99 ticket era“); European Commission Fit for 55 package; Ryanair Sustainability Report 2024.
Tvoje slová:
podme dalej.
ChatGPT povedal:
Rozmýšľal som 17s
Začínám tématem č. 2.
Po covidu zpět ve vzduchu: jak se obnovují linky a co to znamená pro Ryanair
Evropské nebe se po pandemii nepřeskupilo rovnoměrně. Síť se obnovuje podle ziskovosti, nákladů a dostupné kapacity letadel. Nízkonákladový model má výhodu škálování, ale i on naráží na drahé palivo, emisní povolenky a zpožděné dodávky letadel. Ryanair proto skládá mapu linek pragmaticky: rychlý návrat tam, kde je silná point-to-point poptávka, a selektivní expanze na trzích s nízkými poplatky.
Co se vrátilo jako první
Víkendové city-breaky a VFR (visiting friends & relatives). Krátké pobyty do velkých hubů typu Londýn, Barcelona, Milán, Dublin mají stabilní load-factor i bez korporátní poptávky.
Pobřežní destinace s dlouhou sezónou. Malaga, Alicante, Kanáry a jižní Itálie táhnou 12 měsíců, ne jen v létě.
Silné migrační koridory. Tam, kde existuje pravidelný tok pracovní mobility, se linky drží i přes vyšší náklady.
Co se vrací pomaleji nebo vůbec
Sekundární destinace závislé na přestupech. Nízká elasticita výnosů, vyšší citlivost na poplatky.
Ryze sezónní linky bez rozšířené sezóny (shoulder). Pokud neunesou zimu, zůstávají jako „letní charter v low-cost kabátě“.
Trasy s drahými letištními poplatky. Návrat se odkládá do chvíle, kdy letiště nabídne pobídky nebo klesne konkurenční tlak.
Tři hlavní síly, které dnes rozhodují
Náklad paliva a EU ETS Marže na krátkých linkách je tenká. Emisní povolenky nutí aerolinky ladit síť na sedadlové náklady: kratší sektor, vyšší obrat letadla, plnější kabina.
Kapacitní omezení výrobců Zpožděné dodávky Boeing/Airbus drží flotily „na těsno“. Každé letadlo musí vydělat maximum, není prostor na experiment.
Letištní politika Pobídky, slevy za novou linku, snížené poplatky za řízení letového provozu. Kdo zlevní vstup, získá kapacitu dřív.
Ryanair: taktika návratu
Primární města + levné sekundáry. Kombinace jistoty poptávky a nižších poplatků (např. Bergamo vs. MXP).
Celoroční „středomoří“. Udržuje zimní cash-flow, rozkládá fixy.
Rychlý switch kapacity. Vysoká frekvence tam, kde roste load a výnos; okamžité omezení tam, kde roste fee nebo klesá poptávka.
Zima už nie je „mrtvá“: vybrané španělské a italské linky se drží i mimo léto.
Více dynamické ceny: last-minute levně mizí. Nejnižší tarify se přesouvají do „kalendáře“ s předstihem.
Investiční úhel pohledu
Růst výnosů na sedadlo u core linek, ale tlak na náklady (palivo, ETS) drží valuaci v šachu.
Síťová disciplína je klíč. Aerolinka, která rychle preskupuje kapacitu, chrání marži i bez expanze flotily.
Trhy s pobídkami (střední Evropa) budou o krok napřed. Kde poplatky rostou, sítě řídnou.
Co sledovat v dalších sezónách
Rozšíření „ramen“ sezóny u středomořských linek (březen–květen, říjen–listopad).
Přesuny kapacity mezi Vídní a Bratislavou, Berlínem a Polskem.
Tempo obnovy sekundárních destinací podle letištních pobídek.
Dopad případných stávek ATC ve Francii na přesnost a plánování sítě.
Bottom line
Obnova sítě po covidu není návrat do roku 2019. Je to nová rovnice: dražší vstupy, omezená kapacita letadel, přísnější regulace. Ryanair v ní hraje na své silné stránky—rychlost přesunu kapacity, nízké jednotkové náklady a tlak na letiště. Vítězí trasy s pevnou point-to-point poptávkou a letiště, která rozumí jednoduché pravdě: nižší poplatky dnes, vyšší provoz zítra.
Evropské letectví čelí nové ekonomické realitě. Po letech, kdy hlavním faktorem úspěchu byla efektivita provozu a nízké ceny letenek, se do hry naplno zapojila klimatická politika Evropské unie. Zdražující palivo, rozšiřování systému emisních povolenek (EU ETS) a tlak na ekologické kompenzace nutí i nízkonákladové aerolinky přehodnocovat strategii.
Palivo tvoří až třetinu všech nákladů
Podle dat IATA dnes představuje letecké palivo 28–35 % celkových provozních nákladů aerolinek. V roce 2025 se cena kerosinu pohybuje okolo 2,30 USD za galon, což je o více než 50 % více než v roce 2020. Ryanair i Wizz Air se proto více než kdy dříve spoléhají na hedging – zajištění cen paliva dopředu. Ryanair má pro většinu roku 2025 zajištěno palivo za 1,93 USD/galon, čímž si drží náskok oproti konkurenci, která nakupuje za aktuální ceny.
Emisní povolenky: nový druh daně z létání
Od roku 2024 platí rozšířený systém EU ETS, který nutí aerolinky nakupovat emisní kredity za každou tonu CO₂ vypuštěného při letech v rámci Evropského hospodářského prostoru. Do roku 2026 budou bezplatné příděly zcela zrušeny. Cena jedné povolenky se aktuálně pohybuje kolem 70 EUR za tonu CO₂, což podle Ryanairu představuje dodatečné náklady 600 milionů EUR ročně.
Michael O’Leary proto otevřeně mluví o „evropské uhlíkové daní“, která ohrožuje dostupnost letecké dopravy. „Nejsme proti ochraně klimatu, ale vlády by měly peníze z ETS používat na modernizaci letectví, ne na zaplácnutí rozpočtů,“ uvedl v nedávném rozhovoru pro Bloomberg.
Kdo na to doplatí? Zákazník. Ale ne všude stejně
Nízkotarifní dopravci mají výhodu – jejich model je extrémně efektivní. Ryanair dokáže vypočítat emise na jednoho pasažéra v průměru o 25 % nižší než tradiční aerolinky, a tak může náklady z části pohltit sám. U menších operátorů však rostoucí poplatky přímo tlačí na cenu letenky. Ve střední Evropě může být nárůst cen v roce 2026 až o 8–12 %, zejména na vnitroevropských trasách.
Zároveň platí, že levné letenky pod 500 Kč se stávají vzácnější. Ryanair už oznámil, že cenová úroveň „9,99 EUR letenky“ je minulostí – nejnižší reálně udržitelná cena bude kolem 20–25 EUR.
Zelené palivo SAF – budoucnost, která ještě pálí
Sustainable Aviation Fuel (SAF) má být dlouhodobým řešením, ale je stále 3–5× dražší než klasický kerosin. Evropská komise chce, aby do roku 2030 mělo každé letadlo v nádrži alespoň 6 % SAF, do roku 2050 až 70 %. Pro Ryanair by to znamenalo dodatečné náklady přes miliardu EUR ročně, pokud by se ceny nepodařilo snížit technologickým pokrokem.
Efektivita jako zbraň v boji s náklady
Ryanair má dlouhodobě nejnižší náklady na jeden pasažér-kilometr v Evropě a využívá to naplno. Jeho nové stroje Boeing 737 MAX 8200 umožňují ušetřit až 16 % paliva a snížit emise CO₂ na sedadlo o 20 %. Společnost také investuje do optimalizace tras a lepší aerodynamiky letadel. O’Leary opakovaně zdůrazňuje, že „Ryanair bude poslední, kdo zdraží“, a že klíčem je škálování – více letů, více cestujících, nižší náklady na hlavu.
Výhled: Létání už nikdy nebude tak levné jako dřív
Evropská zelená politika mění pravidla hry. Doba extrémně levných letenek končí, ale nízkonákladoví giganti jako Ryanair budou z toho dlouhodobě těžit. Jejich velikost, efektivita a kapitálová síla jim umožní přizpůsobit se rychleji než menším hráčům.
Cestující budou za létání platit více, ale dostanou se do více destinací a na modernějších strojích. Pro Evropu je to začátek nové éry – ekonomičtější, ekologičtější, ale už ne tak levné jako dřív.
Kupuješ si letenku přes cestovní agenturu, protože se ti nechce řešit všechno zvlášť? Možná děláš chybu, varuje Ryanair. Podle jeho průzkumu totiž některé online agentury nadsazují ceny doplňkových služeb — třeba výběr sedadla nebo odbavené zavazadlo — o stovky procent.
A nejde o drobnosti.
Kde se bere rozdíl v ceně
Ryanair zveřejnil konkrétní příklady. Agentura eDreams si například za rezervaci sedadla účtovala kolem 390 Kč, přitom přímo u dopravce to vyjde jen na 141 Kč. Za malé, deset kilo vážící zavazadlo chtěla 674 Kč, zatímco Ryanair si účtuje 324 Kč.
A nejsou sami. U Tixu stálo sedadlo 435 Kč a dvacetikilové zavazadlo přes 1 130 Kč. Agentura Vola si pak řekla o 620 Kč za přednostní nástup a malé zavazadlo – služby, které u Ryanairu dohromady stojí 401 Kč.
(Ceny přepočteny kurzem 1 € = 25 Kč.)
„Spotřebitelé doplácejí, úřady nekonají,“ říká Ryanair
Marketingový ředitel Dara Brady tvrdí, že podobné přirážky poškozují zákazníky a že evropské úřady pro ochranu spotřebitele zatím příliš nereagují. Ryanair proto vyzývá vlády i regulátory, aby se do věci vložili a přiměli agentury k větší transparentnosti.
Podle firmy by měl mít každý cestující jasný přehled o tom, kolik platí – hned na začátku, ne až po kliknutí na „Zaplatit“.
Jak se vyhnout zbytečnému přeplacení
Zní to banálně, ale: porovnej si celkovou cenu. Nejen letenku. Připočti si, co obvykle potřebuješ – sedadlo, kufr, prioritu při nástupu. Agentury často lákají na nižší základní cenu, ale když se dopočítáš ke všemu, vyjde tě to dráž než přímý nákup u aerolinky.
Ryanair doporučuje:
před potvrzením platby vždy zkontroluj konečnou částku,
dávej si pozor na povinné poplatky, které se objeví až na konci,
a když máš pochybnosti, porovnej to s cenou na oficiálním webu dopravce.
Británie už podobné triky zakazuje
Od 6. dubna 2025 začne ve Spojeném království platit zákaz tzv. drip pricingu – tedy praxe, kdy se část ceny objeví až těsně před zaplacením. Firmy budou muset všechny povinné poplatky ukazovat hned na začátku. Cíl je jednoduchý: konec skrytým přirážkám a větší férovost pro zákazníky.
Zákon se zaměří i na falešné recenze – za ty nově hrozí vysoké pokuty.
Krátce řečeno: Ne každá levná letenka je opravdu levná. Než klikneš na „koupit“, spočítej si, co za ni ve skutečnosti dostaneš. Protože někdy ten nejlevnější let vyjde nakonec nejdráž.
Evropské letectví čeká zásadní proměna. Michael O’Leary, výkonný šéf Ryanairu, otevřeně tvrdí, že Evropa stojí na prahu velké konsolidace – období, v němž přežijí jen silní a zbytek zmizí z trhu. Sektor, který se roky rozrůstal do stovek menších značek, se podle něj zúží na několik dominantních hráčů. A Ryanair má ambici být tím, kdo zůstane stát – a vydělá.
Evropa na prahu letecké konsolidace
O’Leary ve svých posledních vystoupeních nešetří přímými slovy. Mnoho nízkonákladových dopravců podle něj „nedokáže přežít příští roky“. Mezi nejohroženější jmenuje Wizz Air, který zápasí s technickými i finančními problémy, a také EasyJet, jehož ziskovost zůstává pod tlakem.
Podle O’Learyho je současná situace obdobou amerického trhu z počátku tisíciletí, kdy se počet významných dopravců snížil na čtyři giganty. V Evropě by podle něj měla zůstat podobná čtveřice: Ryanair, Lufthansa Group, Air France–KLM a IAG (vlastník British Airways, Iberie či Vuelingu).
Ryanair na tuto éru sází: má hotovostní rezervy přes 4,5 miliardy EUR, více než 570 letadel a stovky nových Boeingů 737 MAX 8200 v objednávkách. Zatímco menší dopravci bojují o přežití, Ryanair má kapacitu růst i v období turbulence.
Pád Wizz Airu? Riziko, které může posílit Ryanair
O’Leary přímo řekl, že „Wizz Air nemá budoucnost jako samostatná aerolinka“. Wizz Air v roce 2024 čelil rozsáhlým technickým problémům s motory Pratt & Whitney, které vyřadily část flotily z provozu. Zároveň je společnost zranitelná vůči růstu nákladů a slabé poptávce v zimním období.
Ryanair je přitom připraven převzít část tras a posílit přítomnost v regionech, které Wizz Air případně opustí. V praxi by to mohlo znamenat zvýšení počtu linek ve střední Evropě – zejména v Polsku, Česku a na Slovensku, kde Ryanair už posiluje svou síť.
Západ stahuje křídla, východ roste
O’Leary opakovaně tvrdí, že západní Evropa se sama dusí daněmi a poplatky. Zatímco Německo a Rakousko zvyšují letecké daně, státy střední Evropy snižují letištní poplatky a lákají investice. Výsledek? Přesun kapacit – z Vídně do Bratislavy, z Berlína do Polska.
V příštích pěti letech plánuje Ryanair převzít 150 nových letadel, což mu umožní navýšit přepravu ze 200 na 250 milionů cestujících ročně. Podle O’Learyho většina růstu přijde právě z trhů jako Polsko, Slovensko, Česko, Rumunsko a Maďarsko. Střední Evropa se stává strategickým jádrem nízkonákladového modelu – místem, kde lidé bohatnou a chtějí cestovat.
Akcie Ryanairu: růst navzdory turbulencím
Ryanair Holdings plc (ticker RYA:ID, obchodovaný i na burze NASDAQ pod symbolem RYAAY) patří k nejvýkonnějším titulům v evropském leteckém sektoru. Akcie firmy od začátku roku 2024 vzrostly o více než 20 %, i přes tlak na zisky kvůli vyšším cenám paliva a zpožděným dodávkám Boeingů.
Analytici z JPMorgan i Morgan Stanley považují Ryanair za defenzivní titul mezi leteckými akciemi – díky jeho nízkonákladové efektivitě a vysoké likviditě. Společnost reportovala rekordní zisk za fiskální rok 2024 – přes 1,9 miliardy EUR, což je meziroční růst o více než 30 %.
Růst akcií může pokračovat i díky předpokládané konsolidaci – pokud konkurence oslabí, Ryanair posílí svůj podíl a tržby.
Rizika a výzvy
Ryanair sice těží z nízkých nákladů, ale čelí několika rizikům:
Závislost na Boeingu – opožděné dodávky MAX 10 mohou brzdit expanzi.
Regulační tlak – EU sleduje možné kartelové chování při konsolidaci trhu.
Rostoucí ekologické požadavky – tlak na udržitelnost může zvýšit náklady.
Kolísání poptávky – ekonomické zpomalení v západní Evropě může krátkodobě zasáhnout výnosy.
Konsolidace jako příležitost
Pro Ryanair je konsolidace příležitostí, ne hrozbou. Společnost má dostatek hotovosti, aby mohla převzít části zaniklých aerolinek – a zároveň agresivně expandovat do regionů, kde vlády podporují letecký provoz daňovými úlevami.
Zatímco někteří dopravci mluví o úsporách, Ryanair objednává další letadla, navyšuje počet zaměstnanců a otevírá nové základny. Podle O’Learyho je to „bitva o Evropu“, v níž rozhodnou nízké náklady, přímé linky a schopnost přežít tlak na ceny.
Výhled: Evropa po bouři
Pokud se O’Learyho scénář naplní, do roku 2030 zůstane v Evropě pět hlavních hráčů a Ryanair bude největším z nich. Jeho dominance by mohla posílit zejména ve střední a východní Evropě, kde konkurence slábne a infrastruktura se modernizuje.
Pro investory i cestující to znamená jedno: Ryanair bude určovat tempo. Pro jedny symbol efektivity, pro druhé synonymum za ztrátu konkurence – ale v každém případě aerolinka, která mění evropské nebe.
K ukládání a/nebo přístupu k informacím o zařízení používáme technologie, jako jsou soubory cookie. Děláme to, abychom zlepšili zážitek z prohlížení a zobrazovali (ne)personalizované reklamy. Souhlas s těmito technologiemi nám umožní zpracovávat údaje, jako je chování při procházení nebo jedinečná ID na tomto webu. Nesouhlas nebo odvolání souhlasu může nepříznivě ovlivnit určité vlastnosti a funkce.
Funkční
Always active
Technické uložení nebo přístup jsou nezbytně nutné pro legitimní účel umožnění použití konkrétní služby, kterou si účastník nebo uživatel výslovně vyžádal, nebo k jedinému účelu provedení přenosu komunikace přes elektronickou komunikační síť.
Předvolby
Technické uložení nebo přístup je nezbytný pro legitimní účel ukládání preferencí, které si účastník nebo uživatel nepožaduje.
Statistiky
Technické úložiště nebo přístup, který se používá výhradně pro statistické účely.Technické úložisko alebo prístup, ktorý sa používa výlučne na anonymné štatistické účely. Bez predvolania, dobrovoľného plnenia zo strany vášho poskytovateľa internetových služieb alebo dodatočných záznamov od tretej strany, informácie uložené alebo získané len na tento účel sa zvyčajne nedajú použiť na vašu identifikáciu.
Marketing
Technické úložiště nebo přístup jsou potřebné k vytvoření uživatelských profilů pro odesílání reklamy nebo sledování uživatele na webové stránce nebo na více webových stránkách pro podobné marketingové účely.
